Emma

Meer over het boek

Poklidné venkovské městečko na přelomu 18. a 19. století: místní honorace, čajové dýchánky, osobité figurky, klípky, intriky – život, který má tempo dvoukolky tažené poníkem. Tady vyrůstá Emma, dívka „hezká, bystrá a bohatá“, která do svých jednadvaceti let „zažila jen moc málo zklamání nebo trápení“, jak se dozvídáme hned v první větě románu. Autorka pak líčí dál, jak tyto příznivé předpoklady spolu s dalšími okolnostmi v Emmě vypěstovaly vlastnosti na její dobu mimořádně neženské: je energická, přehnaně sebevědomá, myslí si, že každého hned prokoukne, předpokládá, že všichni budou tancovat, jak ona píská. Tímto způsobem ovšem spolehlivě kráčí od omylu k omylu a život jí musí udělit několik lekcí, než v ní vypěstuje zdravou pokoru a schopnost oceňovat pravé životní hodnoty, nezávislé na majetku ani společenském postavení. Emma, tato úsměvná „komedie mravů“, patří dnes, téměř dvě stě let po svém vzniku, k nejvýše hodnoceným románům anglické klasické literatury. Svým antiromantickým, antisentimentálním, jemným satirickým humerem jako by Austenová byla zvlášť blízká naší době. 25-067-82