Meer over het boek
Jménem fikce, kterou nazývají brzy společným zájmem, kolektivním právem nebo kolektivní svobodou a vůlí, proklamují jakobínští absolutisté a revolucionáři školy J. J. Rousseau-ovy nebo Robespierrovy hrozivou a nelidskou theorii absolutního práva státu, kdežto monarchističtí absolutisté ji mnohem logičtěji podepřeli ideou milosti boží. Svobodomyslní doktrináři, (aspoň ti, kteří jsou vážně přesvědčeni o své liberální theorii) vycházejí z principu individuální svobody a zcela zásadně, jak víme, jsou tedy protivníky státu. Byli prvními, kteří řekli, že vláda, to je sbor úředníků organizovaných takovým nebo jiným způsobem, který je pověřen speciální péčí o správu státní, je nutným zlem a že účelem vší civilizace je zmenšení svobod a práv. Leč praxe nás učí, že, jakmile je existence státu vážně ohrožena, stanou se svobodomyslní doktrináři neméně fanatickými stranníky naprostého státního práva jako monarchističtí a jakobínští absolutisté.
Een boek kopen
Bůh a stát, Michail Alexandrovič Bakunin
- Taal
- Jaar van publicatie
- 1999
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Zadel steek )
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Titel
- Bůh a stát
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Michail Alexandrovič Bakunin
- Jaar van publicatie
- 1999
- Formaat
- Zadel steek
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Sociale Wetenschappen, Esoterie & Religie, Religieuze onderwerpen, Filosofisch thema, Religie, Filosofie, Kritiek, Anarchisme, Staat en Kerk, Idealismus, Religieuze Kritiek, Materialisme
- Eerste editie
- 1882
- Oorspronkelijke titel
- L´Empire knouto-germanique et la révolution sociale
- Beoordeling
- 3,8 van 5
- Aantekening
- Jménem fikce, kterou nazývají brzy společným zájmem, kolektivním právem nebo kolektivní svobodou a vůlí, proklamují jakobínští absolutisté a revolucionáři školy J. J. Rousseau-ovy nebo Robespierrovy hrozivou a nelidskou theorii absolutního práva státu, kdežto monarchističtí absolutisté ji mnohem logičtěji podepřeli ideou milosti boží. Svobodomyslní doktrináři, (aspoň ti, kteří jsou vážně přesvědčeni o své liberální theorii) vycházejí z principu individuální svobody a zcela zásadně, jak víme, jsou tedy protivníky státu. Byli prvními, kteří řekli, že vláda, to je sbor úředníků organizovaných takovým nebo jiným způsobem, který je pověřen speciální péčí o správu státní, je nutným zlem a že účelem vší civilizace je zmenšení svobod a práv. Leč praxe nás učí, že, jakmile je existence státu vážně ohrožena, stanou se svobodomyslní doktrináři neméně fanatickými stranníky naprostého státního práva jako monarchističtí a jakobínští absolutisté.