Márnice hraběnky L.

Meer over het boek

Noc věštila neštěstí. Oblohu zataženou těžkými mraky křižovaly blesky. Hřmění, které se ozvalo krátce po každém zablýsknutí, se rozléhalo nad krajem jako pozdrav z jiného světa. Ale nepršelo. Udělalo se nesnesitelné dusno. Noc, za níž lidé raději zůstávají doma, zavřou okna na petlici a zalezou pod peřinu. Noc démonů a duchů. Mladé ženě na široké posteli ovšem ten nečas venku nevadil. Tato noc je pro ni nocí lásky. Ženina vášeň byla téměř neukojitelná. Mladý markýz, který seděl na okraji postele a právě si přetahoval přes hlavu košili, byl jejím nejnovějším favoritem. Hraběnka Ladugová byla překrásná žena. Dlouhé černé vlasy jí padaly až na záda. Zelené, mírně šikmo posazené oči mladému markýzovi připomínaly kočku.