Bookbot

Můj milý deníčku: Příběhy z Mackerelské základní školy od Jima Bentona: Rok druhý. Nikdo není dokonalý, ale já jsem blízko!

Boekbeoordeling

Parameters

  • 134bladzijden
  • 5 uur lezen

Meer over het boek

◾Jmenuju se Jamie a už druhý rok si píšu deník. Hrozně ráda bych byla naprosto dokonalá, ale je něco takového v lidských silách? Dneska před vyučováním mě Isabela vzala na dva kroužky, které navštěvuje. Chci se totiž dostat na vysokou, protože vysoká škola = úžasná budoucnost. Šance na přijetí se zvyšují s počtem kroužků, na které školák chodí. Čím víc, tím líp. Přestávám si ale být jistá, že jsem udělala dobře. Nerada to přiznávám, ale Isabela je v lecčems lepší než já. Napadají mne takové myšlenky, jako že bych měla její dokonalost trošku umírnit. Já vím, není zrovna pěkné něco takového dělat, ale ruku na srdce: není tohle přesně to, co si kamarádky navzájem dělají?

Een boek kopen

Můj milý deníčku: Příběhy z Mackerelské základní školy od Jima Bentona: Rok druhý. Nikdo není dokonalý, ale já jsem blízko!, Jamie Kelly, Jim Benton, Eva Brožová

Taal
Jaar van publicatie
2015
product-detail.submit-box.info.binding
(Hardcover)
Zodra we het ontdekt hebben, sturen we een e-mail.

Betaalmethoden

4,5
Zeer goed
7 Beoordelingen

We missen je recensie hier.

Titel
Můj milý deníčku: Příběhy z Mackerelské základní školy od Jima Bentona: Rok druhý. Nikdo není dokonalý, ale já jsem blízko!
Taal
Tsjechisch
Uitgever
Fragment
Jaar van publicatie
2015
Formaat
Hardcover
Aantal pagina's
134
ISBN10
802532611x
ISBN13
9788025326114
Reeks
Eerste editie
2013
Oorspronkelijke titel
Jim Benton’s Tales from MacKerel Middle School: Dear dumb diary, year two, Nobody’s perfect, I’m as close as it gets
Beoordeling
4,45 van 5
Aantekening
◾Jmenuju se Jamie a už druhý rok si píšu deník. Hrozně ráda bych byla naprosto dokonalá, ale je něco takového v lidských silách? Dneska před vyučováním mě Isabela vzala na dva kroužky, které navštěvuje. Chci se totiž dostat na vysokou, protože vysoká škola = úžasná budoucnost. Šance na přijetí se zvyšují s počtem kroužků, na které školák chodí. Čím víc, tím líp. Přestávám si ale být jistá, že jsem udělala dobře. Nerada to přiznávám, ale Isabela je v lecčems lepší než já. Napadají mne takové myšlenky, jako že bych měla její dokonalost trošku umírnit. Já vím, není zrovna pěkné něco takového dělat, ale ruku na srdce: není tohle přesně to, co si kamarádky navzájem dělají?