Meer over het boek
Ročenku pro filosofii a fenomenologický výzkum (2018) uvádí rozsáhlejší anglicky psaná stať Filipa Horáčka o Synesiově listu o námořní plavbě roku 401, která po přípravné části zabývající se problematikou fikce a fakticity v tomto dopise ukazuje, jak „kulturně-kanonické texty“ pojímání jednak předcházejí, jednak směřují jeho reflexi. Rozsahově široká stať Martina Bojdy Racionalismus Zjevení: Soulad přírody a milosti podle Andrease Webera v Čechách vůbec poprvé podává informaci o tomto dnes i v Německu téměř zapomenutém představiteli fyzikotheologického myšlení, vyrovnávajícího se s Leibnizovým racionalismem. V kontextu fenomenologického uvažování o „jiném“ se pohybují stati Taťány Petříčkové a Richarda Ziky a úvahy Jaroslava Novotného, Josefa Kružíka, Matouše Kvapila a Filipa Timingeriu a jednotí (obecně vyjádřeno) výzkum motivu řeči v umění a myšlení.
Een boek kopen
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum 2018, Ladislav Benyovszky
- Taal
- Jaar van publicatie
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Betaalmethoden
Nog niemand heeft beoordeeld.
- Titel
- Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum 2018
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Ladislav Benyovszky
- Uitgever
- Togga
- Jaar van publicatie
- 2019
- Formaat
- Paperback
- Aantal pagina's
- 166
- ISBN10
- 8074761517
- ISBN13
- 9788074761515
- Reeks
- Aantekening
- Ročenku pro filosofii a fenomenologický výzkum (2018) uvádí rozsáhlejší anglicky psaná stať Filipa Horáčka o Synesiově listu o námořní plavbě roku 401, která po přípravné části zabývající se problematikou fikce a fakticity v tomto dopise ukazuje, jak „kulturně-kanonické texty“ pojímání jednak předcházejí, jednak směřují jeho reflexi. Rozsahově široká stať Martina Bojdy Racionalismus Zjevení: Soulad přírody a milosti podle Andrease Webera v Čechách vůbec poprvé podává informaci o tomto dnes i v Německu téměř zapomenutém představiteli fyzikotheologického myšlení, vyrovnávajícího se s Leibnizovým racionalismem. V kontextu fenomenologického uvažování o „jiném“ se pohybují stati Taťány Petříčkové a Richarda Ziky a úvahy Jaroslava Novotného, Josefa Kružíka, Matouše Kvapila a Filipa Timingeriu a jednotí (obecně vyjádřeno) výzkum motivu řeči v umění a myšlení.