Nula v názvu naznačuje časový záběr mezi lety 1969 a 1989 a zkoumá české městské subkultury a nezávislé společenské proudy. Kniha se od prvního dílu liší formálně, zejména obrazovým materiálem. Místo snímků od jednoho fotografa se zde objevuje fotografická historická koláž, která kombinuje domácí archivy s díly etablovaných autorů. Tento přístup spojuje vysoké a nízké, hrubost a jemnost. Hlavní autor projektu Vladimir 518 oslovil 24 dalších autorů k sepsání kapitol. Předmluvy obsahují texty od Miroslava Petříčka a Vladimira 518. Kapitoly pokrývají různorodé subkultury, včetně Mániček, Trampů, Teplých, Undergroundu, Sci-fi, Motorkářů, Kinoamatérů, Kulturistů, Folku, Disentu, Počítačů, Punku, Alternativy, Ekoaktivistů, Lennonistů, Vlajkonošů, Nové vlny, Aut, Metalu, Skate, Alternativního divadla, Veksláků, Nudistů, Výtvarníků a Depešáků. Mezi fotografy přispívajícími do knihy jsou Karel Cudlín, Ivan Pinkava, Bohdan Holomíček, Tomki Němec, Herbert Slavík, Ondřej Němec, Libuše Jarcovjáková, Roman Sejkot a Jan Šilpoch.
Stammen Reeks
Deze serie duikt in de fascinerende wereld van stedelijke subculturen en hun unieke identiteiten. Het onderzoekt diverse groepen mensen die binnen de moderne samenleving hun eigen regels, taal en kunstvormen creëren. Lezers ontdekken hoe deze gemeenschappen zich vormen, hoe ze functioneren en hun impact op de wereld om hen heen. Het is een kijkje in de verborgen parallelle werelden die in ieder van ons bestaan.



Aanbevolen leesvolgorde
Po úspěšných knihách KMENY a KMENY 0 přichází Vladimir 518 jako editor s poslední částí této výpravné trilogie. Publikace KMENY 90 mapuje unikátní období devadesátých let prostřednictvím městských subkultur a okrajových kulturních společenství. V 25 kapitolách sleduje důsledky dramatických proměn po revoluci v listopadu 1989. Kniha, tradičně graficky upravená Janem Havlem, ukazuje, jak politický převrat změnil charakter nonkonformní mládeže, která začala absorbovat nové impulzy ze zahraničí a vytvářela originální kulturní novotvary na pomezí východu a západu. Devadesátá léta jsou srovnávána s „šedesátými léty“ díky obdobnému kulturnímu rozkvětu. Mnohá společenství, která se připravovala před rokem 1989, zažila po převratu nebývalou pozornost. Punkové, metalové a novovlné skupiny prodávaly desky v desetitisícových nákladech a kluby se potýkaly s návalem fanoušků. Nově vznikající subkultury přinesly svěží vítr do nově vznikající demokracie, zatímco squateři se usazovali v centrech měst. Praha a Čechy zažily boom graffiti, rapu a breakdance. Vedle rockových klubů se rozvíjela silná elektronická scéna s různými specializovanými proudy. Skateová scéna se rozšířila o bruslařskou, zatímco scifi komunita se uzavřela do specializovaných heren. Scény označované jako alternativa a underground procházely velkou transformací.
Kniha o vizuálním stylu českých subkultur. Kniha vznikla pod vedením Vladimira 518 a ve fotkách a textech představuje aktuální podobu pražských komunit od hip hopu a hardcore, přes gotiky a neohippies, až po motorkáře, fanoušky tuningu či milovníky japonské popkultury. Jejich vizuální a životní styl mapuje více než tři sta barevných snímků fotografa Tomáše Součka. Kniha KMENY je součástí městských projektů BU2R. Na knize KMENY se podílelo pětadvacet domácích autorů, kteří dají nahlédnout do historie i současnosti jednotlivých městských subkultur. Kay Buriánek z kapely Sunshine se například rozepsal o emo kultuře, rapper James Cole o hráčích počítačových her a publicistka Jana ‚Apačka' Kačurová zmapovala partičky kolem tetovacích salónů. Jejich úvodní text doplňují rozhovory s kmenovými „domorodci“. Autorem předmluvy o historii subkultur u nás je guru domácí alternativní kultury Josef Rauvolf. Příslušníky jednotlivých kmenů zachytil v jejich autentickém prostředí fotograf Tomáš Souček, který říká: „Vždycky mě přitahovali lidé, kteří dělají věci jinak a žijí si po svém, a teď jsem s nimi mohl strávit několik velmi intenzivních chvil.“