Deze uitgebreide sage volgt het leven van een jonge edelman tijdens de turbulente middeleeuwse periode in Bohemen. De protagonist wordt in een wereld van hofintriges, politieke strijd en persoonlijke beproevingen geworpen. Het verhaal verweeft meesterlijk werkelijke historische gebeurtenissen met meeslepende fictieve vertellingen. Lezers duiken onder in een levendig weergegeven verleden waarin moed en eer voortdurend op de proef worden gesteld.
Vilém z Landštejna patřil k nejmocnějším českým pánům na začátku vlády Lucemburků a stal se oprou Karla IV. Na jeho korouhvi stříbrně zářila růže slavného jihočeského rodu Vítkovců a byla vidět v mnoha bitvách. V prvním manželství s vášnivou rusovlasou Rakušankou Elisabetou zažil Vilém mocenský vzestup, ve druhém čelil rodinným sporům, ale jeho o mnoho let mladší druhá žena mu byla velkou oporou. Ona byla přední dvorní dámou královny Blanky a on prvním mužem království, ale až po svém císaři, kterému zůstal vždy neochvějně věrný.... celý text
Druhá kniha série Vilém z Landštejna.
Válka růží navazuje na román Pán stříbrné růže v roce 1347 a končí o deset let později založením Karlova mostu. V této době byl Vilém z Landštejna nevyššímu purkrabím Českého království a věrnou oporou císaře Karla IV. Měl velkou zásluhu, že se po letech bouřlivého kralování Jana Lucemburského zlepšila správa země, ale to se ne vždy zamlouvalo jeho mladším příbuzným. Především Jindřich z Hradce neměl rád Vilémovy domluvy a raději sáhl po meči, než by trpělivě jednal o urovnání sporů. Tak začala válka růží proti stříbrné landštejnské. Vilém v ní nebyl poražen, ale nepovažoval se ani za vítěze, šlo mu o čest a rozumný smír mezi všemi Vítkovci i králem, který už nehodlal přihlížet, jak se páni svévolně přiživují na korunním zboží. Jindřich z Hradce, Petr ze Šternberka a také mladí Rožmberkové se vyznamenali v bojích s Wittelsbachy i při Karlově dobrodružné korunovační cestě do Říma, k jejich mládí patřila rytířská odvaha, bujné lásky, ještě ničím nezkalené přátelství. Když se je uvážlivý a opatrný Vilém snažil varovat před nebezpečím a vyčítal jim lehkomyslnost, spíš je tím podráždil. Dali mu za pravdu, až když i na ně dopadly první kruté rány osudu. To už ale stříbrnou růži netrvalo zastínila zlatá hradecká a červená rožmberská.
