Julius Kugy (19. července 1858, Gorizia, Rakouské císařství – 5. února 1944, Terst, Itálie) byl slovinský milovník hor, jeden z průkopníků horolezectví. Jeho jméno je spjato především s oblastí Julských Alp. O horách a své lásce k nim napsal několik knih, k jeho zájmům dále patřila literatura, botanika a hudba. První horské výstupy podnikal Kugy v Korutanech, později v Julských Alpách. Po smrti otce se věnoval především zabezpečení rodiny a řízení rodinných podniků, za které již v útlém mládí převzal zodpovědnost. Po absolutoriu gymnázia vystudoval práva ve Vídni, a zároveň se dokázal věnovat svým koníčkům, mj. botanice. Právě ona přivedla mladého Kugyho do hor. Společně s místními vůdci vytyčil v Julských Alpách na 50 nových cest na většinou dosud nezlezené vrcholy, ale zejména se věnoval soustavnému mapování a poznávání horského prostředí. Výsledky, zejména botanické objevy a přehledy soustavně publikoval, a podílel se i na zřízení alpinária a botanické zahrady u slovinského Bovce.[1] Jeho nejznámějším dílem je kniha Ze života horolezce, která vyšla v roce 1925.
Julius Kugy Boeken
19 juli 1858 – 5 februari 1944
Julius Kugy, bergbeklimmer en schrijver van Sloveense afkomst, schreef voornamelijk in het Duits. Zijn reisverslagen over de ontsluiting van de Julische Alpen reflecteren op de relatie tussen mens, natuur en cultuur. Gedurende zijn leven verzette Kugy zich tegen concurrerende nationalistische ideologieën in de Alpe-Adria regio, en benadrukte hij de noodzaak van vreedzame co-existentie tussen de Sloveense, Italiaanse en Duitse volkeren.







Triest-Triglav
Ein Leben zwischen Musik und Bergen



