Dubliňané

Meer over het boek

Sbírka črt a krátkých povídek od Jamese Joyce, poprvé publikovaná v roce 1914, se skládá z patnácti příběhů, které naturalisticky zachycují život dublinské střední třídy na počátku 20. století. Kniha byla do češtiny přeložena několikrát, poprvé v roce 1933. Joyce psal v období vrcholu irského nacionalismu, kdy se v Irsku střetávaly různé myšlenky a kulturní vlivy. Ústředním motivem je epifanie, moment, kdy postavy pochopí samy sebe. Některé postavy se objevují i v Odysseovi. Joyce do sbírky nezařadil několik povídek, které později zničil, včetně původní verze Dublinského dne pana Blooma, jež byla přepracována do románu Odysseus. Tři úvodní povídky jsou vyprávěny dětským vypravěčem, zatímco od čtvrté povídky se děj prezentuje v er-formě s postupně staršími protagonisty. Povídky obsahují prolínající se motivy a poslední, Nebožtíci, je spíše novela shrnující myšlenky celého cyklu. Některé příběhy mají jednoduchý, alegorický děj a stylisticky se od ostatních Joyceových děl liší, neboť se blíží naturalismu a téměř nevyužívají proud vědomí. Konec povídek je většinou otevřený.