Filosofická zkoumání

Filosofická zkoumání (1953) byla vydána žáky Ludwiga Wittgensteina jako rekonstrukce jeho dlouho připravované knihy, která měla nahradit Tractatus logico-philosophicus. Edice vychází především z textu z konce třicátých a začátku čtyřicátých let, s nímž byl Wittgenstein spokojen. I přes některé výhrady k edičnímu zpracování se kniha stala jednou z nejvlivnějších filosofických publikací 20. století. Wittgenstein zde proslul svou metodou, která místo odpovídání na filosofické otázky navrhuje jejich diskvalifikaci analýzou jazyka. Úvodní části odhalují předsudky spojené s jazykem, zejména na příkladech vlastních jmen a jejich aplikací na jazyk obecně. Dále se objevují úvahy o pravdivosti a povaze filosofie, zavedení pojmu jazykové hry, a analýza pravidel a jednání. Následují otázky myšlení a duševních procesů, včetně úvah o soukromém jazyce. Zbytek knihy se zaměřuje na psychologická témata jako intencionalita, vůle a vnímání druhých. Wittgensteinovo bádání také upozornilo na význam textů, které vyšly po jeho smrti, a zpochybnilo správnost zařazení některých částí v edici.