Parameters
Meer over het boek
Když v roce 1951 vyšel Camusův rozsáhlý filozofický esej Člověk revoltující, znamenalo to definitivní rozkol autora s Jeanem-Paulem Sartrem a jeho žáky a epigony z řad francouzských levicových intelektuálů. Nejvíc je patrně popudil Camusův pokus očistit revoltu od krvavého stínu, který ji v dějinách vždy doprovázel, pomocí kompromisu a nalezení střední cesty mezi extrémy. Camus si klade otázky, které ani dnes neztratily nic ze své aktuálnosti, přestože jím navrhovaná řešení (příklon k antickému principu míry a k středomořské tradici, která by vyvážila německý a ruský model civilizace) mají svá úskalí: Jak se bouřit, revoltovat, revolučně měnit svět, popírat cizí moc a autoritu, a nestát se přitom vrahem? Je možná nějaká čistá, rytířská forma revolty, která by se fatálně neposkvrnila revoluční krutostí a cynismem?
Een boek kopen
Člověk revoltující, Albert Camus, Kateřina Lukešová
- Taal
- Jaar van publicatie
- 2007
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Titel
- Člověk revoltující
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Albert Camus, Kateřina Lukešová
- Uitgever
- Garamond
- Jaar van publicatie
- 2007
- Formaat
- Hardcover
- ISBN10
- 8086955559
- ISBN13
- 9788086955551
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Sociale Wetenschappen, Waargebeurde verhalen, Politicologie & Politiek, Filosofisch thema, Politiek, Frankrijk, Opiniejournalistiek & Essays, Cadeaus voor Opa, Franse literatuur, Existentialisme
- Eerste editie
- 1951
- Oorspronkelijke titel
- ĽHomme révolté
- Beoordeling
- 4,15 van 5
- Aantekening
- Když v roce 1951 vyšel Camusův rozsáhlý filozofický esej Člověk revoltující, znamenalo to definitivní rozkol autora s Jeanem-Paulem Sartrem a jeho žáky a epigony z řad francouzských levicových intelektuálů. Nejvíc je patrně popudil Camusův pokus očistit revoltu od krvavého stínu, který ji v dějinách vždy doprovázel, pomocí kompromisu a nalezení střední cesty mezi extrémy. Camus si klade otázky, které ani dnes neztratily nic ze své aktuálnosti, přestože jím navrhovaná řešení (příklon k antickému principu míry a k středomořské tradici, která by vyvážila německý a ruský model civilizace) mají svá úskalí: Jak se bouřit, revoltovat, revolučně měnit svět, popírat cizí moc a autoritu, a nestát se přitom vrahem? Je možná nějaká čistá, rytířská forma revolty, která by se fatálně neposkvrnila revoluční krutostí a cynismem?