Bookbot

Zelený anton: Plíživé kontravzpomínky

Meer over het boek

Vzpomínky novináře Václava Běhounka (1902–1980) čekaly na vydání čtyřicet let. Rodák z Loun se vrací do doby svého dětství a studií na Univerzitě Karlově v Praze, kde se zapojil do studentských spolků a získával novinářské zkušenosti. Politicky byl blízký sociálnědemokratické straně a spolupracoval s intelektuály kolem Dělnické akademie. Jeho paměti přinášejí cenné svědectví o rusofilství mezi levicovými kulturními pracovníky, které čelilo těžkým konfrontacím se Sovětským svazem. V roce 1936 byl obviněn z trockismu za to, že v bibliografii ponechal jména sovětských autorů zavržených Stalinem. Po okupaci Československa se zapojil do Petičního výboru Věrni zůstaneme a pomáhal s jeho programem. V říjnu 1942 byl zatčen a zbytek války strávil v nacistických věznicích a koncentračních táborech. Běhounkovy paměti významně dokumentují měnící se atmosféru v novinářské obci po roce 1945. Jeho jméno je spojeno s Burianovou Kulturní politikou a deníkem Práce, kde dlouho vedl kulturní rubriku. Ve svých pamětech zachytil zajímavé postřehy o umělcích, kteří byli jeho přáteli, jako Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert či František Halas. Ediční přípravy vzpomínek se úspěšně ujal Martin Kučera.

Een boek kopen

Zelený anton: Plíživé kontravzpomínky, Václav Běhounek

Taal
Jaar van publicatie
2009
Bindwijze
(Paperback),
Staat van het boek
Beschadigd
Prijs
€ 2,32

Betaalmethoden

Nog niemand heeft beoordeeld.Tarief

Taal
Tsjechisch
Jaar van publicatie
2009
Formaat
Paperback
Aantal pagina's
244
ISBN10
8086712745
ISBN13
9788086712741
Reeks
Aantekening
Vzpomínky novináře Václava Běhounka (1902–1980) čekaly na vydání čtyřicet let. Rodák z Loun se vrací do doby svého dětství a studií na Univerzitě Karlově v Praze, kde se zapojil do studentských spolků a získával novinářské zkušenosti. Politicky byl blízký sociálnědemokratické straně a spolupracoval s intelektuály kolem Dělnické akademie. Jeho paměti přinášejí cenné svědectví o rusofilství mezi levicovými kulturními pracovníky, které čelilo těžkým konfrontacím se Sovětským svazem. V roce 1936 byl obviněn z trockismu za to, že v bibliografii ponechal jména sovětských autorů zavržených Stalinem. Po okupaci Československa se zapojil do Petičního výboru Věrni zůstaneme a pomáhal s jeho programem. V říjnu 1942 byl zatčen a zbytek války strávil v nacistických věznicích a koncentračních táborech. Běhounkovy paměti významně dokumentují měnící se atmosféru v novinářské obci po roce 1945. Jeho jméno je spojeno s Burianovou Kulturní politikou a deníkem Práce, kde dlouho vedl kulturní rubriku. Ve svých pamětech zachytil zajímavé postřehy o umělcích, kteří byli jeho přáteli, jako Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert či František Halas. Ediční přípravy vzpomínek se úspěšně ujal Martin Kučera.