Meer over het boek
Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce. Podle něj v davových situacích dochází k tzv. deindividuaci – to znamená, že jednotlivci přestávají sami sebe vnímat jako individuální bytosti a splývají s ostatními do jednoho mentálního sugestibilního celku, v němž se rychle šíří emoce a často i asociální chování. V první polovině 20. století byla tato teorie užita v souvislosti s pochopením vlivu médií. Le Bonovy myšlenky prý hojně využíval i Adolf Hitler. Deindividualizované chování, v němž se lidé dočasně přestávají chovat podle sociálních norem vštípených výchovou, zkoumali také slavní američtí psychologové jako Festinger a Zimbardo. Ač Le Bonova kniha vyšla již v roce 1895, výstižně popisuje děje, k nimž v životě naší společnosti dochází dodnes.
Een boek kopen
Psychologie davu, Zdeněk Ullrich, Ladislav Hofman, Gustave Le Bon
- Taal
- Jaar van publicatie
- 1997
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Titel
- Psychologie davu
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Zdeněk Ullrich, Ladislav Hofman, Gustave Le Bon
- Uitgever
- KRA
- Jaar van publicatie
- 1997
- Formaat
- Paperback
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Sociale Wetenschappen, Psychologie, Politiek, Sociologie, Samenleving, Leiderschap, Ras, Racisme, Overpeinzingen en Reflecties, Strijd om de macht, Manipulatie, Sociale Psychologie, Wetgeving, Conservatisme, Vervreemding, Suggestie, Invloed, beïnvloeding, persuazie, Groepsgedrag
- Eerste editie
- 1895
- Oorspronkelijke titel
- Psychologie des foules
- Beoordeling
- 3,9 van 5
- Aantekening
- Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce. Podle něj v davových situacích dochází k tzv. deindividuaci – to znamená, že jednotlivci přestávají sami sebe vnímat jako individuální bytosti a splývají s ostatními do jednoho mentálního sugestibilního celku, v němž se rychle šíří emoce a často i asociální chování. V první polovině 20. století byla tato teorie užita v souvislosti s pochopením vlivu médií. Le Bonovy myšlenky prý hojně využíval i Adolf Hitler. Deindividualizované chování, v němž se lidé dočasně přestávají chovat podle sociálních norem vštípených výchovou, zkoumali také slavní američtí psychologové jako Festinger a Zimbardo. Ač Le Bonova kniha vyšla již v roce 1895, výstižně popisuje děje, k nimž v životě naší společnosti dochází dodnes.







