Meer over het boek
Předmětem knihy jsou aktivity československého vojska pohybujícího se v letech 1918–1920 po Trans-sibiřské magistrále, a to především ve vztahu k Číně. Protože východní úsek této magistrály prochází čínským územím, navázala Česká národní rada kontakty s pekingskou vládou již v polovině roku 1918. Z iniciativy ministra vojenství Milana Rastislava Štefánika pak byly na konci téhož roku ustanoveny tři polooficiální úřady, které reprezentovaly Československou republiku v Číně až do podpisu řádné „obchodní a přátelské smlouvy“ v únoru 1930. Zaměstnanci těchto úřadů byli vybíráni především z řad důstojníků československých legií. Bývalými legionáři obsazovalo ministerstvo zahraničí i většinu míst na oficiálních zastupitelských úřadech v Číně po roce 1930. Vliv přítomnosti československého vojska na čínském území na rozvoj československo-čínských bilaterálních vztahů tedy byl poměrně významný a nebyl dosud soustavněji zmapován.
Een boek kopen
Legionáři v roli diplomatů: Československo-čínské vztahy 1918 – 1949, Ivana Bakešová
- Taal
- Jaar van publicatie
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Titel
- Legionáři v roli diplomatů: Československo-čínské vztahy 1918 – 1949
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Ivana Bakešová
- Jaar van publicatie
- 2013
- Formaat
- Paperback
- ISBN10
- 8073084627
- ISBN13
- 9788073084622
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Sociale Wetenschappen, Historisch thema, Geschiedenis, Politicologie & Politiek, Tsjechische & Slowaakse Geschiedenis, China, Internationale Betrekkingen, Tsjechoslowakije, Diplomatie, Buitenlandse Politiek, Legionairs, Diplomaten
- Beoordeling
- 5 van 5
- Aantekening
- Předmětem knihy jsou aktivity československého vojska pohybujícího se v letech 1918–1920 po Trans-sibiřské magistrále, a to především ve vztahu k Číně. Protože východní úsek této magistrály prochází čínským územím, navázala Česká národní rada kontakty s pekingskou vládou již v polovině roku 1918. Z iniciativy ministra vojenství Milana Rastislava Štefánika pak byly na konci téhož roku ustanoveny tři polooficiální úřady, které reprezentovaly Československou republiku v Číně až do podpisu řádné „obchodní a přátelské smlouvy“ v únoru 1930. Zaměstnanci těchto úřadů byli vybíráni především z řad důstojníků československých legií. Bývalými legionáři obsazovalo ministerstvo zahraničí i většinu míst na oficiálních zastupitelských úřadech v Číně po roce 1930. Vliv přítomnosti československého vojska na čínském území na rozvoj československo-čínských bilaterálních vztahů tedy byl poměrně významný a nebyl dosud soustavněji zmapován.