Meer over het boek
V době, kdy text vyšel, byl již Kant proslulým filosofem, autorem trojice svých „Kritik“ (1781, 1788, 1790). V Kritice čistého rozumu shrnuje podstatu lidského tázání do tří otázek: Co mohu vědět? Co mám dělat? V co smím doufat? Jsou-li Kantovy tři Kritiky pokusem o odpověď především na první dvě z těchto otázek, je jeho spis o náboženství jeho odpovědí na otázku třetí. Výchozím bodem jeho úvah se zde stává otázka původu zla a vztah dobrého a zlého principu v člověku. Kantovo dílo mělo velký význam pro vývoj novověké filosofie náboženství. Lze je považovat jednak za vyvrcholení první fáze vývoje osvícenské filosofie náboženství, jednak ale i za jakousi „výhybku“, jež vlivem Kantova kriticismu (jeho tzv. „kopernikánského obratu“) dala dalšímu vývoji filosofie náboženství od 19. století až do naší doby zcela nový směr.
Een boek kopen
Náboženství v hranicích pouhého rozumu, Immanuel Kant
- Taal
- Jaar van publicatie
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Titel
- Náboženství v hranicích pouhého rozumu
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Immanuel Kant
- Uitgever
- Vyšehrad
- Jaar van publicatie
- 2013
- Formaat
- Hardcover
- ISBN10
- 8074293505
- ISBN13
- 9788074293504
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Sociale Wetenschappen, Esoterie & Religie, Religieuze onderwerpen, Filosofisch thema, Religie, Duitse literatuur, Duitsland, Theologie, Ethiek, Filosofie en Religie, Verlichting (stroming), Goed en kwaad, Menselijke natuur, Redelijkheid, Duitse filosofie
- Eerste editie
- 1793
- Oorspronkelijke titel
- Die Religion innerhalb der Grenzen der bloßen Vernunft
- Beoordeling
- 3,8 van 5
- Aantekening
- V době, kdy text vyšel, byl již Kant proslulým filosofem, autorem trojice svých „Kritik“ (1781, 1788, 1790). V Kritice čistého rozumu shrnuje podstatu lidského tázání do tří otázek: Co mohu vědět? Co mám dělat? V co smím doufat? Jsou-li Kantovy tři Kritiky pokusem o odpověď především na první dvě z těchto otázek, je jeho spis o náboženství jeho odpovědí na otázku třetí. Výchozím bodem jeho úvah se zde stává otázka původu zla a vztah dobrého a zlého principu v člověku. Kantovo dílo mělo velký význam pro vývoj novověké filosofie náboženství. Lze je považovat jednak za vyvrcholení první fáze vývoje osvícenské filosofie náboženství, jednak ale i za jakousi „výhybku“, jež vlivem Kantova kriticismu (jeho tzv. „kopernikánského obratu“) dala dalšímu vývoji filosofie náboženství od 19. století až do naší doby zcela nový směr.