Bookbot

Symbolismus lidského těla

Boekbeoordeling

Meer over het boek

Tato kniha nám objevuje nový a zároveň prastarý vztah k druhým lidem i k sobě samému: dokonalé sebepoznání, vědomí, že existují dva zdroje poznání, mozek a srdce, pochopení, že svět i lidé nutně dosvědčují nezměrnost božích možností. Zároveň je předobrazem nové a přece starodávné medicíny; ostatně jak můžeme léčit, nevíme-li z jakého archetypu vzniká nemocný orgán či pomíjíme-li metafyzické kořeny nemoci i utrpení a zbavujíce člověka jeho božské dimenze, "klademe na stejnou úroveň psychologii s ontologií"? Stojí na předpokladu, že člověk je archetypální bytost. Ve světě, kde fyzika a metafyzika jsou dvěma aspekty jedné a téže skutečnosti, kde náhoda je prozřetelností a život se řídí zákony, tam je nutně každý živý tvor vtělením archetypů, stojících v pozadí projeveného. Jakožto mikrokosmos, někdy též makrokosmos, spojuje člověk nebe se zemí; povolán k pojmenování všech tvorů rekapituluje celé stvoření; vládne všem třem říším, je "stvořen k obrazu božímu". Každý orgán, struktura, funkce či mechanismus je v určité rovině pouze vnějším projevem některého ze základních životních archetypů. Oddělit je od tohoto archetypu, znamená zahradit cestu k jejich porozumění.

Uitgave

Een boek kopen

Symbolismus lidského těla, Annick de Souzenelle

Taal
Jaar van publicatie
1994
product-detail.submit-box.info.binding
(Paperback)
We hebben dit exemplaar niet meer.
of
Beschikbare uitgave bekijken

Betaalmethoden

4,7
Uitstekend
19 Beoordelingen

We missen je recensie hier.

Taal
Tsjechisch
Uitgever
Unitaria
Jaar van publicatie
1994
Formaat
Paperback
Aantal pagina's
310
ISBN10
8090127754
ISBN13
9788090127753
Reeks
Eerste editie
1991
Oorspronkelijke titel
Symbolisme du corps humain
Beoordeling
4,7 van 5
Aantekening
Tato kniha nám objevuje nový a zároveň prastarý vztah k druhým lidem i k sobě samému: dokonalé sebepoznání, vědomí, že existují dva zdroje poznání, mozek a srdce, pochopení, že svět i lidé nutně dosvědčují nezměrnost božích možností. Zároveň je předobrazem nové a přece starodávné medicíny; ostatně jak můžeme léčit, nevíme-li z jakého archetypu vzniká nemocný orgán či pomíjíme-li metafyzické kořeny nemoci i utrpení a zbavujíce člověka jeho božské dimenze, "klademe na stejnou úroveň psychologii s ontologií"? Stojí na předpokladu, že člověk je archetypální bytost. Ve světě, kde fyzika a metafyzika jsou dvěma aspekty jedné a téže skutečnosti, kde náhoda je prozřetelností a život se řídí zákony, tam je nutně každý živý tvor vtělením archetypů, stojících v pozadí projeveného. Jakožto mikrokosmos, někdy též makrokosmos, spojuje člověk nebe se zemí; povolán k pojmenování všech tvorů rekapituluje celé stvoření; vládne všem třem říším, je "stvořen k obrazu božímu". Každý orgán, struktura, funkce či mechanismus je v určité rovině pouze vnějším projevem některého ze základních životních archetypů. Oddělit je od tohoto archetypu, znamená zahradit cestu k jejich porozumění.